Řídící kontrola

V hlavěII v ustanovení § 26 až 27 zákona jsou obsaženy zásady a postupy při provádění řídící kontroly.

4.1. Předběžná kontrola

Účelem předběžné kontroly je předcházení nedostatkům oddělením pravomocí a odpovědností při přípravě a schvalování operace. V rámci řídící kontroly jako součásti vnitřního kontrolního systému zajišťují podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona předběžnou kontrolu tito odpovědní činitelé:

§příkazce operace,

§správce rozpočtu a

§hlavní účetní.

Plněním funkce příkazce operace může být pověřen pouze vedoucí zaměstnanec orgánu veřejné správy.

Příkazce operace je vedoucí orgánu veřejné správy nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky.

Odpovědnost příkazce operace je upravena v ustanovení § 15 prováděcí vyhlášky. Příkazce operace je při předběžné řídící kontrole povinen prověřit, zda je operace pro plnění úkolů nezbytná, věcně správná, splňuje kritéria hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a zda je v souladu s právními předpisy. Příkazce operace dále odpovídá za prověření možných rizik a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění. Kontrolní postup příkazce operace končí vydáním písemného souhlasu k uskutečnění operace.

Na postup příkazce operace navazuje postup vedoucího zaměstnance odpovědného za správu rozpočtu nebo zaměstnance pověřeného vedoucím orgánu veřejné správy, který se nazývá správcem rozpočtu.

Odpovědnost správce rozpočtu je upravena v § 16 prováděcí vyhlášky. Správce rozpočtu je při předběžné řídící kontrole povinen prověřit soulad operace s právními předpisy, zejména se zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, dále dodržení rozpočtové skladby rozpočtu, schváleného rozpočtu, jeho rozpisu a závazných ukazatelů pro položku rozpočtové skladby. Dále je správce rozpočtu povinen prověřit, zda příkazce operace jedná v rámci své působnosti.

Z ustanovení § 11 zákona je možné dovodit, že pojem operace je pojímán jako proces přijímání rozhodnutí nebo uzavírání závazků a smluv, která zavazují orgán veřejné správy k veřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy.

Je to proces uskutečňování veřejných výdajů nebo jiných plnění majetkové povahy.

Proto se také kontrolní činnosti v rámci předběžné řídící kontroly rozdělují na činnost před schválením závazku nebo uplatněním nároku orgánu veřejné správy a na činnost před uskutečněním veřejných výdajů nebo jiných plnění ke splnění závazků nebo uplatnění nároků orgánu veřejné správy.

Podle ustanovení § 14 prováděcí vyhlášky v případě přijímání rozhodnutí nebo uzavírání závazku se předběžná kontrola skládá z kontrolního postupu příkazce operace a správce rozpočtu.

Jde-li o operaci, kterou má být uskutečněn veřejný výdaj nebo jiná operace majetkové povahy, navazuje na postup správce rozpočtu postup vedoucího zaměstnance odpovědného za vedení účetnictví nebo vedoucím orgánu veřejné správy pověřeného zaměstnance, který se nazývá hlavním účetním.

Odpovědnost hlavního účetního je upravena v § 17 prováděcí vyhlášky. Hlavní účetní nese odpovědnost za úplnost a soulad náležitostí pokladů zejména se zákonem o účetnictví. Dále je hlavní účetní povinen prověřit, zda příkazce operace a správce rozpočtu jednají v rámci své působnosti.

Podle ustanovení § 26 odst. 2 je nepřípustné sloučit funkci příkazce operace s funkcí správce rozpočtu nebo hlavního účetního.

Výjimečně lze podle odstavce 3 sloučit funkci správce rozpočtu s funkcí hlavního účetního za předpokladu malé pravděpodobnosti výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky.

Rozhodnutí o sloučení funkcí správce rozpočtu a hlavního účetního je v odpovědnosti vedoucího orgánu veřejné správy, který při rozhodování o sloučení těchto funkcí musí zohlednit další v zákoně uvedené skutečnost, zejména povahu činnosti orgánu veřejné správy, obtížnost finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.

Správce rozpočtu a hlavní účetní jsou podle ustanovení § 26 odst. povinni písemně oznámit vedoucímu orgánu veřejné správy absenci předběžné kontroly při provádění operace. Vedoucí orgánu veřejné správy je poté povinen přijmout opatření k prověření této operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.

Zjistí-li správce rozpočtu ( § 16 odst. 5 prováděcí vyhlášky) nebo hlavní účetní (§ 17 odst. 5 prováděcí vyhlášky) nedostatky při výkonu předběžné kontroly, jsou o nich povinni písemně informovat příslušného příkazce operace a operaci pozastavit.

4.2. Průběžná a následná kontrola

Průběžná kontrola je zaměřena na probíhající operace. Jejím úkolem je zjistit, zda operace probíhají v souladu se stanoveným cílem. Jedná se o průběžné sledování uskutečňovaných operací včetně konečného vypořádání a vyúčtování.

Následná kontrola je zpětné ověření zaměřené na konečný výsledek operace, nebo následné prověřování vybraných operací (po jejich konečném vypořádání a vyúčtování).

Průběžnou a následnou kontrolu zajišťují vedoucí zaměstnanci a další zaměstnanci, kteří mají její výkon ve funkční náplni v rámci věcně příslušného útvaru.[1]

K výkonu průběžné a následné kontroly se používají zejména operační, revizní a hodnotící postupy. Podle § 18 prováděcí vyhlášky[2] se operačními postupy prověřuje, zda operace od schválení po konečné vypořádání a vyúčtování probíhá v souladu s právními předpisy a opatřeními orgánů veřejné správy přijatými v mezích těchto předpisů. Revizní a hodnotící postupy zajišťují vyhodnocování informací obsažených v příslušných záznamech nebo datech uložených v informačních systémech potřebných pro účely periodických výkazů, hlášení a zpráv.

Informační povinnost zaměstnanců, vykonávajících průběžnou řídící kontrolu ve vztahu k vedoucímu orgánu veřejné správy o nehospodárnosti, neefektivnosti, neúčelnosti a o porušování právních předpisů je upravena zákonem. Vedoucí orgánu veřejné správy je poté povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.