Tato kapitola zahrnuje přehled kontrol veřejné správy a jejich zaměření:

2.1. Parlamentní kontrola

Závažným nástrojem, kterým Parlament ovlivňuje finanční hospodaření státu, je každoroční státní rozpočet, kterým se vymezují očekávané příjmy a stanoví se výdaje.-

2.1.1. Kontrola nad Fondem národního majetkuaStátním pozemkovým fondem

Parlament má také kontrolu nad FNM a Státním pozemkovým fondem – volí členy prezidií a dozorčích rad. Dozorčí rady pak mají povinnost upozorňovat Parlament na zjištěné nedostatky.

2.1.2. Interpelace

Dalším nástrojem parlamentní kontroly je právo poslanců interpelovat členy vlády a povinnost interpelovaného do 30 dnů odpovědět. Člen vlády je také povinen se dostavit na schůzi sněmovny na základě jejího usnesení. Sněmovna také vyslovuje vládě důvěru.

Významné funkce plní i výbory a komise, Poslanecká sněmovna může zřídit i vyšetřovací komisi.Zvláštní parlamentní kontrolní orgány kontrolují činnost, při které jsou ohrožena lidská práva – např. činnost BIS, používání operativní techniky PČR apod. Poslanecká sněmovna může ze zákonných důvodů zrušit rozhodnut

2.2. Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad ( dál jen "NKÚ")samostatný orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Formálně není správním úřadem, jeho postavení je specifické.

Jménem úřadu jedná a rozhoduje několik právně rovnocenných orgánů:

1)prezident a viceprezident

2)Kolegium Úřadu – prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu volených sněmovnou

3)senáty Úřadu – zřizovány pro jednotlivé akce, mají min. 3 členy

4)jednotliví členové Úřadu – jen v některých věcech

5)Kárná komora Úřadu – prezident a dva soudci Nejvyššího soudu

Úřad vykonává jakousi superkontrolu, protože finanční hospodaření státu kontrolují již ministerstva a ostatní ústřední orgány, Ministerstvo financí a vláda.

Úřad vykonává kontrolu následnou a nemá vůči kontrolovaným orgánům žádné exekutivní ani soudní pravomoci.

Schválené kontrolní závěry se zveřejňují ve Věstníku Úřadu.

Hlavní hledisko při kontrole je zákonnost, ale Úřad přezkoumává i věcnou a formální správnost

Typy kontrol NKÚ:

NKÚ vykonává 8 základních typů kontrol:

1)kontrola plnění státního rozpočtu

2)kontrola státního závěrečného účtu – zpracovanou zprávu předkládá sněmovně

3)kontrola hospodaření se státním majetkem – dispozice, užívání, nájmy, apod.

4)kontrola hospodaření s finančními prostředky, které jsou vybírány na základě

zákona ve prospěch právnických osob

5)kontrola hospodaření s prostředky poskytovanými státu ze zahraničí

6)kontrola hospodaření s prostředky, za které převzal stát záruky

7)kontrola vydávání a umořování státních CP

8)kon

2.3. Ústavní soud

·rozhoduje o zrušení právních předpisů – např. nařízení vlády, předpisy

ministerstev, předpisy správních úřadů (nařízení), právní předpisy územní samosprávy

(v přenesené i samostatné působnosti).

·rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému

zásahu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod

·rozhoduje o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému

zásahu státu – podává ji zastupitelstvo obce nebo kraje

·rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samospráv

návrh může podat státní orgán nebo zastupitelsvo obce či kraje.

2.4.Ochrana před nezákonnými právními předpisy

Obecně platí, že ten, kdo předpis vydal, jej může zrušit nebo změnit.

Parlament může teoreticky každý předpis zrušit, ale nemůže ho změnit.

Vláda může předpisy měnit, jen je-li k tomu zákonem zmocněna.

Nařízení územně samosprávných celků (přenesená působnost) může orgán konající dozor pozastavit a pokud územně samosprávný celek nezjedná nápravu, podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení takového předpisu.

Fyzické osobynebo právnické osoby mohou u Ústavního soudu podat návrh na zrušení právního předpisu jen spolu s ústavní stížností, pokud skutečnost, která je předmětem stížnosti, nastala uplatněním předpisu, jehož zrušení se navrhuje.

2.3. Petice a stížnosti ve veřejné správě

Ve věcech veřejného zájmu se smí každý peticí obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy. Nesmí však jimi vyzývat k porušování lidských práv a svobod nebo zasahovat do nezávislosti soudů.

K sestavení, sehnání podpisů a k doručení petice mohou občané vytvořit petiční výbor.

Státní orgán je povinen petici přijmout, posoudit její obsah a do 30 dnů na ni písemně odpovědět. Nečinnosti orgánu nemůže petent právními prostředky zabránit, přípustná není ani ústavní stížnost. Může si však stěžovat v rádiu, takže důsledky porušení povinnosti státního orgánu jsou pouze politické.

V některých případech je petice podmínkou určitého práva – např. u přijetí kandidátní listiny nezávislých kandidátů.

Stížnosti, oznámení a podání se týkají většinou osobního konkrétního zájmu. Vyřizování stížností je vládní vyhláškou upravena, přesto nejde o řízení právní a vyřízení stížnosti není rozhodnutím.

Zásady:

-Každý je oprávněn stížnost podat a orgán je povinen na ni odpovědět.

-Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu, leda by se tím dopustil

přestupku nebo trestného činu.

-Stížnost je pouhým podnětem k jednání správních orgánů, stěžovatel na jejich

činnost nemá právní nárok. Také proti jejich vyřízení nejsou žádné opravné

prostředky.

-Oznámení může být např. podkladem pro zahájení projednávání přestupku.

-Je možno si stěžovat i na soudy (průtahy, nevhodné chování na soudě apod.

S účinností od 1. 7. 2002 byl zákonem č. 201/2002 Sb., zřízen Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Sídlem Úřadu je Praha.

Úřad je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou. Dne 19. března 2004 nabyl účinnosti zákon č. 120/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Úřad jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu namísto organizačních složek, které jsou příslušné hospodařit s tímto majetkem podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a podle zákona č. 202/2002 Sb., kterým se mění zákon. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 182/1963 Sb., o Ústavním soudu.

Jednání Úřadu zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního předpisu za stát mohla vykonat organizační složka.

Úřad zpracovává právní stanoviska v jednotlivých věcech týkajících se majetku na základě žádosti organizačních složek státu a státních organizací nebo Pozemkového fondu.

Svou činnost Úřad vykonává prostřednictvím Územních pracovišť, která působí v sídlech krajských soudů a v hlavním městě Praze. Územní pracoviště zajišťují činnost pro územní obvody krajských soudů a pro území hlavního města Prahy.
Ze zákona jsou Územní pracoviště zároveň doručovacími místy.

2.4.2. Způsob hospodaření s nabytým majetkem

Úřad počínaje nabytím účinnosti zákona č. 201/200/..., tj. od 1. července 2002, je příslušný hospodařit s veškerým majetkem, s nímž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady nebo Ministerstvo financí ČR podle ustanovení § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a se kterým do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily.

Při nakládání s majetkem státu je Úřad povinen bez zbytečného odkladu rozmístit nabytý majetek u státních organizací či organizačních složek (pokud to povaha majetku vyžaduje anebo jej tyto potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti), nebo si majetek, který sám potřebuje pro výkon své činnosti či ve veřejném zájmu, ponechá. V ostatních případech věci převede do vlastnictví právnických nebo fyzických osob a majetek účelně zpeněží v souladu se zákonem č. 219/20/...

Úplatný převod movitých věcí

Při úplatném převodu movitých věcí se vychází z ceny odhadní (znalecký posudek) a prodává se vždy nabídce nejvyšší.

Úplatný převod nemovitých věcí

Při úplatném převodu nemovitých věcí, nejedná-li se o přímý prodej vybrané osobě (uplatnění předkupního práva apod.), se zjišťuje zájemce o koupi zejména na základě výběrového řízení.

Výběrové řízení

Při výběrovém řízení se vymezují základní kritéria pro výběr vhodného kupce a stanovuje se pořadí jejich důležitosti. Je - li předmětem prodeje majetek způsobilý ke komerčnímu využití, jako první v pořadí je výše kupní ceny (minimální kupní cena je cena stanovená znalcem - obvyklá v daném teritoriu). Podmínky i termín pro přihlášení se do výběrového řízení se zveřejňují převážně v tisku a na internetové stránce Úřadu.

Podmínky pro bezúplatný převod

Bezúplatně lze převést movitou i nemovitou věc pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s tímto majetkem.

Smlouvy o převodu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostorů podléhají (až na výjímky) schválení Ministerstvem financí ČR, resp. jiným orgánem (viz § 22, odst. 3 a ž 6 zákona č. 219/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), bez jehož udělení není smlouva platná.

Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob.Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud (NSS). U krajských soudů vykonávají správní soudnictví specializované senáty a samosoudci

Soudy ve správním soudnictví rozhodují:

1)o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu

2)o ochraně proti nečinnosti správního orgánu

3)o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu

4)v kompetenčních žalobách

5)ve věcech volebních a ve věcech politických stran a hnutí

Ochrany ve správním soudnictví se lze domáhat až po vyčerpání všech řádných opravných prostředků.

Příslušnost

Příslušný je krajský soud v obvodu správního orgánu, který zasáhl do práv subjektu. Ve věcech důchodového zabezpečení soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště a ve věcech nemocenského pojištění soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodl v I. stupni.Soudci mohou být kvůli pochybám o své nepodjatosti z projednání věci vyloučeni.