Znalci a tlum zákon č. 36/1967 Sb.

Znalci a tlumočníci

Znalci a tlumočníci zajišťují znaleckou popř. tlumočnickou činnost v řízení před státními orgány a v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob.

Tyto činnosti zajišťují znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků, jakož i příslušné ústavy.

Osoby nezapsané do těchto seznamů mohou v řízení před státními orgány vykonávat tyto činnosti jen výjimečně v případech, kdy nejsou k dispozici znalci nebo tlumočníci v seznamu zapsaní.

Znalce a tlumočníky jmenuje pro jednotlivé obory nebo jazyky ministr spravedlnosti nebo předsedové krajských soudů v rozsahu, v němž jsou k tomu ministrem pověřeni.

Za tlumočníky pro jazyky se rozumí i tlumočníci pro styk s osobami hluchoněmými.

Za znalce lze jmenovat občany České republiky mající potřebné znalosti z daného oboru a za tlumočníky osoby mající potřebné jazykové znalosti, především osoby, které absolvovaly speciální výuku, je-li pro daný jazyk zavedena, a pokud mají i k tomu potřebné osobní vlastnosti a se jmenováním souhlasí. Podmínku státního občanství České republiky může ministr spravedlnosti v odůvodněných případech prominout.

Ke jmenování dojde na základě výběru mezi osobami, které shora uvedené podmínky splňují.

Návrhy na jmenování mohou podávat státní orgány, vědecké instituce, vysoké školy, popř.další instituce, kde příslušní odborníci pracují nebo společenské instituce, jestliže to vyplývá z jejich úkolů. Znalcem může být jmenován i ten, kdo o to sám požádá.

Shora uvedené orgány a instituce, jakož i sbory pro znalecké otázky,zřízené jako poradní orgány ministra spravedlnosti, se k žádosti ministra nebo předsedy krajského soudu vyjadřují, zda dané osoby podmínky pro jmenování splňují.

Znalec nebo tlumočník je povinen složit do rukou toho, kdo ho jmenoval, zákonem předepsaný slib.

Po složení slibu se znalci a tlumočníci, zapisují do seznamu znalců a tlumočníků

Seznamy znalců a tlumočníku vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má znalec, popř. tlumočník, trvalé bydliště.

Ústřední seznam znalců a tlumočníků vede Ministerstvo spravedlnosti.

Uvedené seznamy jsou veřejně přístupné.

Znalec popř. tlumočník mají po poskytnutí služby nárok na odměnu podle stanovených sazeb. Tato odměna se zvyšuje o daň z přidané hodnoty.

Mají nárok i na úhradu nákladů, které byly při poskytování uvedených služeb účelně vynaloženy (např. na cestovní výdaje, na náhradu mzdy při předvolání ke státnímu orgánu, na věcné náklady, na odměny přibraných pracovníků pro pomocné práce apod.). Nárok na úhradu odměny pro konzultanta mají však jen tehdy, jestliže s jeho přibráním příslušný státní orgán souhlasil. Vůči instituci, v níž jsou zaměstnáni, nárok na náhradu mzdy při předvolání ke státnímu orgánu nemají.

Odměnu a náhradu nákladů jsou povinni vyúčtovat současně s podáním posudku nebo současně s provedením tlumočnického úkonu. Jejich konečnou výši je oprávněn upravit orgán, který znalce nebo tlumočníka ustanovil.

Krajský soud, v jehož seznamu jsou znalci nebo tlumočníci zapsáni, provádí občasné kontroly nad úměrností a úplností účtovaných odměn.

Orgán, který znalce nebo tlumočníka jmenoval, jej odvolá a zajistí jeho vyškrtnutí ze seznamu, jestliže se dodatečně ukáže, že nebyly splněny podmínky pro jeho jmenování nebo že odpadly, že nastaly skutečnosti, pro něž nemůže uvedené činnosti vykonávat, jestliže neplní nebo porušuje své povinnosti, jestliže instituce, v níž je zaměstnán, prokáže, že mu jeho činnost brání v řádném výkonů povinností z pracovního poměru nebo jestliže o to sám požádá.

Jsou-li v určitém oboru ústavy nebo jiná pracoviště specializované na znaleckou činnost, jsou státní orgány povinny vyžadovat znalecké posudky přednostně od nich. To platí i o vědeckých ústavech a vysokých školách, jestliže jde o případy vyžadující zvláštního vědeckého posouzení. Seznam uvedených institucí vede Ministerstvo spravedlnosti.

Ústav podává znalecký posudek písemně a uvede v něm, kdo jej připravoval a kdo může v případě potřeby před státním orgánem správnost posudku stvrdit a podat požadovaná vysvětlení.

Za zpracování znaleckého posudku odpovídá ústav. Ten má též nárok na odměnu a na úhradu nákladů přitom vzniklých. Zaměstnanci, který na posudku pracoval, může být poskytnuta odměna odpovídající podílu práce na něm vykonané. Tato odměna nemůže být vyšší než je odměna vyplacená ústavu.

Znalci nebo tlumočníci nezapsaní do seznamu znalců a tlumočníků mohou za podmínek v zákoně stanovených podat posudek nebo provést tlumočnický úkon jen po té, co složili předepsaný slib do rukou orgánu, který je ustanovil.