Koncesní zákon a předpisy související

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

7. 2006. Důvodem vzniku byla zejména potřeba zavést jiný režim pro některé formy PPP, neboť se svou povahou liší od klasických veřejných zakázek. Jedná se zejména o skutečnost, že soukromý partner většinou zajišťuje zároveň výstavbu, provoz i údržbu infrastruktury – tzn. zajišťuje komplexní řešení a nese řadu rizik (pozdní dodání stavby, překročení stavebních nákladů atd.), která obvykle u veřejných zakázek nese zadavatel. PPP projekty typu BOT, DBFO a koncese zároveň generují významné dlouhodobé závazky státu (např. 20 až 40 let) a z tohoto důvodu bylo nutné vytvořit nástroj, který by umožňoval jejich regulaci.

Před nabytím účinnosti koncesního zákona byla obecná právní úprava koncesí v českém právním řádu ošetřena provizorním řešením, tzv. "diamantovou novelou" zákona č. 40/2004 Sb., která v nezbytném rozsahu přejímala směrnici Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce. V souvislosti se vstupem do EU totiž vznikla České republice povinnost transponovat ustanovení zadávací směrnice 93/37/EHS, resp. 2004/18/ES upravující koncese na stavební práce. Jedinou dílčí výjimkou byla speciální úprava tzv. koncesionářské smlouvy obsažená v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která upravovala pouze smlouvy uzavírané za účelem financování a zajištění výstavby, provozování a údržby dálnic.

Česká právní úprava přesahuje povinný rámec směrnice 2004/18/ES, neboť vedle koncesních smluv na stavby upravuje i koncese[1] na služby, které na evropské úrovni regulovány nejsou. Koncesní zákon také představuje nástroj regulace nejenom pro koncese, ale i pro jiné formy PPP, které se v koncesním zákoně objevují jako "kvazikoncesní veřejné zakázky (dále též kvazikoncese)"[2].

Schéma č. 2: Předmět úpravy v evropském právu a v českém koncesním zákonu

Důvodem navržení nové úpravy bylo posílit právní jistotu, vytvořit jasný právní rámec pro koncesní smlouvy, který bude pro veřejné i soukromé subjekty představovat jasná pravidla aplikovaná na tyto smlouvy, a současně nastavit funkční proceduru pro výběr koncesionáře a regulační mechanismy pro PPP projekty.

Spolu s nabytím účinnosti koncesního zákona k 1. 7. 2006 nabyl účinnosti také nový zákon
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Od tohoto data jsou tedy koncese obsaženy v samostatné právní úpravě, která stojí mimo rámec úpravy veřejných zakázek.

ZVZ upravuje zadání veřejné zakázky obecně a z hlediska PPP upravuje specifické veřejné zakázky s prvky koncese (tzv. "kvazikoncesní veřejné zakázky"). Koncesní zákon komplexně upravuje způsob uzavření koncesních smluv a některá jeho ustanovení se vztahují i na kvazikoncese. Rozlišení mezi koncesí, kvazikoncesní veřejnou zakázkou a veřejnou zakázkou je tak klíčové pro zvolení správného zadávacího postupu.

Vymezení rozdílu mezi veřejnými zakázkami (kvazikoncesemi) a koncesemi je v současnosti jak na národní úrovni, tak i na úrovni Evropské komise v některých případech komplikované a způsobuje právní nejistotu. Z tohoto důvodu se na evropské úrovni zvažuje příprava určitého právního nástroje – např. nezávislého pokynu ve formě interpretačního sdělení nebo právního předpisu[3] – jež by odstranil pochybnosti a nejasnosti pro zadavatele při přípravě strategie zadání zakázky a zajistil stabilní a konzistentní právní prostředí pro udělování koncesí.

Provázanost zákona s ostatní legislativou

Při přípravě a realizaci PPP projektů bude nutné respektovat řadu právních předpisů, mezi nimi nejčastěji:

§ Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách;

§ Zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona;

§ Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích;

§ Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech;

§ Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů;

§ Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník;

§ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích;

§ Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Ačkoliv jsou koncesní smlouvy upraveny v samostatném zákoně, spojuje je s veřejnými zakázkami celá řada společných aspektů, zejména pak zásady, jimiž se řídí zadávací proces vedoucí k výběru dodavatele. Koncesní zákon je se zákonem o veřejných zakázkách (ZVZ) velmi úzce provázán a také v mnoha případech na obdobné použití jeho ustanovení odkazuje. Nicméně ZVZ není ve vztahu ke KZ právním předpisem obecné povahy (lex generalis), jeho ustanovení se použijí pouze tehdy, když je v KZ na ně výslovně odkázáno.

Zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona

Tímto změnovým zákonem ke KZ se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Upravuje se zde především povinnost rozpočtového výhledu po celou dobu trvání závazku.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích

Povinnou náležitostí koncesní i kvazikoncesní smlouvy dle § 16 odst. 3 je vymezení právních vztahů smluvních stran k majetku, který je určen k realizaci smlouvy, včetně pravidel jejich vypořádání pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy. Smlouva tak bude muset řešit jednak právní vztahy k vybudované infrastruktuře a rovněž právní vztahy k již existujícímu majetku, který bude využit k realizaci projektu. Vyjasnění majetkoprávních vztahů projektu musí brát v potaz ustanovení zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, kde jsou upraveny způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky. Zákon upravuje podmínky nakládání s majetkem státu jeho převody vlastnictví ze státu na zadavatele atd.

Zákon o majetku státu např. stanovuje v § 27 omezení nájmu majetku státu, pokud jde o důvody, délku nájmu a výši nájemného. Nájemní smlouvu podle tohoto paragrafu lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho nájemce, přičemž lze užívání témuž nájemci prodloužit anebo sjednat znovu (trvají-li nadále důvody nájmu), avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

Hodnocení projektu PPP z rozpočtového pohledu v České republice ještě nebylo zcela vyjasněno. KZ v § 19 odst. 1 umožňuje zadavatelům, aby se zavázali k budoucímu plnění, které není v době uzavření koncesní smlouvy kryto z jejich rozpočtu, ale nestanoví žádné další podrobnosti. V souvislosti s přijetím KZ došlo k novele zákona o rozpočtových pravidlech (§ 4 odst. 1 písm. k, § 4 odst. 3), podle níž je přehled závazků státu vyplývajících ze schválených koncesních smluv zahrnut do střednědobého výhledu, který obsahuje předpokládané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Koncesní zákon dle § 19 výslovně připouští, že se zadavatelé při uzavírání koncesních smluv mohou zavázat k budoucímu plnění, které není kryto z rozpočtu zadavatele platného v okamžiku uzavření koncesní smlouvy. To samé platí také pro kvazikoncese.

V souvislosti s uvedenou možností došlo k úpravě zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V rozpočtovém výhledu podle § 3 tohoto zákona je u dlouhodobých závazků třeba uvést jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku.

Možnost vytvářet mandatorní výdaje zatěžující budoucí rozpočty má být do jisté míry regulována dozorovou funkcí Ministerstva financí dle § 30.Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Ustanovení § 16 odst. 6 KZ výslovně stanovuje, že koncesní smlouva se dále řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Z tohoto vyplývá, že právní režim koncesní smlouvy je soukromoprávního charakteru. V závislosti na povaze smluvních ujednání pak bude smlouva spadat buď pod některý ze smluvních typů druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku, anebo půjde o smlouvu nepojmenovanou řídící se v otázkách výslovně neupravených obchodním zákoníkem.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Nastala-li by situace, že součástí koncesní smlouvy by bylo ujednání mající povahu absolutního neobchodu ve smyslu ustanovení § 261 odst. 6 obchodního zákoníku, byl by tento smluvní vztah upraven zákoníkem občanským. K takové situaci by mohlo dojít např. tehdy, kdyby součástí koncesní smlouvy bylo ujednání o nájmu. V tomto případě by se příslušná část koncesní smlouvy musela řídit ustanoveními o daném smluvním typu obsaženými v občanském zákoníku.

Zákon č. 128/200 Sb., o obcích

§ 39 zákona o obcích ukládá při nakládání s majetkem obcí povinnost zveřejnit záměr obce nemovitý majetek prodat, směnit, darovat, pronajmout nebo poskytnout jako výpůjčku po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. § 85 tohoto zákona dále upravuje majetkoprávní úkony obce a § 102 pravomoc rady uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčce (§ 102 odst. 2 písm. m).

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích

Tento zákon dle § 18 upravuje povinnosti kraje při hospodaření se svým majetkem (povinnost zveřejnění záměru kraje mimo jiné prodat a pronajmout nemovitý majetek kraje). § 36 tohoto zákona upravuje rozhodování zastupitelstva o majetkoprávních úkonech kraje. A § 59 upravuje pravomoc rady mimo jiné o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce (viz. § 59 odst. 1 písm. l).

Zpět na hlavní stranu blogu