4.1. Podmínky použití
Podmínky použití jednotlivých druhů zadávacích řízení
Podmínky použití otevřeného řízení
Všechny kategorie zadavatelů, tedy veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel i sektorový zadavatel, jsou oprávněni zadat veřejnou zakázku v otevřené řízení bez naplnění jakýchkoliv dalších podmínek.
Zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení je nejtransparentnějším způsobem zadání.
Podmínky použití užšího řízení
Všechny kategorie zadavatelů, tedy veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel i sektorový zadavatel, jsou oprávněni zadat veřejnou zakázku v užším řízení bez naplnění jakýchkoliv dalších podmínek.
Podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním
Veřejný zadavatel a dotovaný zadavatel mohou použít jednací řízení s uveřejněním pouze při
naplnění níže uvedených zákonných podmínek. Veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. 2 může veřejný zadavatel zadat v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění dalších podmínek. Sektorový zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním bez naplnění jakýchkoliv dalších podmínek vždy.
Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, pokud
•v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu, byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky (popřípadě kombinace takových nabídek),
•veřejný zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky, a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího otevřeného řízení, užšího řízení nebo soutěžního dialogu.
Pro možnost zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním je tedy třeba současného naplnění následujících podmínek:
a) jednacímu řízení s uveřejněním předcházelo otevřené řízení, užší řízení nebo soutěžní dialog– ustanovení nelze aplikovat v případě jiných zadávacích řízení (jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění či zjednodušeného podlimitního řízení);
b) veřejný zadavatel zrušil předchozí otevřené řízení, užší řízení nebo soutěžní dialog výhradně z toho důvodu, že bylo "neúspěšné", neboť byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky a veřejný zadavatel tedy musel vyloučit všechny uchazeče ze zadávacího řízení (byly podány tedy buď jen neúplné nabídky nebo jen nepřijatelné nabídky nebo jejich kombinace) ;
c) veřejný zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky - podstatnou změnou se rozumí
zejména změna v předmětu plnění, ale může jít i o podstatnou změnu obchodních,
platebních nebo jiných podmínek;
d) veřejný zadavatel zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího
otevřeného řízení, užšího řízení nebo soutěžního dialogu – lhůta "bezodkladně" není
zákonem specifikována, nicméně lhůta mezi zrušením předchozího zadávacího řízení a
zahájením jednacího řízení s uveřejněním by zpravidla neměla být delší než několik dnů, max.
týdnů.
Neúplná nabídka
Za neúplnou nabídku je třeba považovat nabídku, která byla komisí pro otevírání obálek
s nabídkami vyřazena, protože nevyhověla kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8, tzn. že
•• nebyla zpracována v požadovaném jazyku, který zadavatel závazně stanovil v zadávacích
•podmínkách,
•• návrh smlouvy nebo prohlášení uchazeče nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat
•jménem uchazeče nebo za uchazeče, nebo
•• neobsahovala všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích
•podmínkách.
Nepřijatelná nabídka
Za nepřijatelnou nabídku se považuje nabídka
•nevhodná – nevhodná nabídka (§ 22 odst. 1 písm. a) zákona) je tedy podmnožinou nepřijatelné nabídky;
•nevhodnou nabídkou je taková nabídka, která vůbec nerespektuje požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky; na takovou nabídku se tedy pohlíží, jako by nebyla vůbec zadavateli předložena ;
•která nesplnila zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět plnění veřejné zakázky – uchazeč tedy ve své nabídce nerespektoval závazné požadavky zadavatele vymezené v zadávacích podmínkách, tj. požadavky zadavatele na obsah nabídky;
•u které uchazeč neprokázal splnění kvalifikace, a to bez ohledu na to, které kvalifikační předpoklady nebyly uchazečem prokázány – toto ustanovení pro označení nepřijatelné
•nabídky je možné použít pouze pro nabídky v otevřeném řízení, neboť v užším řízení nebo
•soutěžním dialogu je kvalifikace zájemců posuzována ve fázi před podáním nabídek; která je v rozporu s platnými právními předpisy – jedná se o nabídku, která svým obsahem porušuje závazné právní předpisy, například ZOHS, OBZ nebo OZ;
•která obsahuje upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu; nebo
•která byla podána po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
Pokud byly v předchozím, zrušeném otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu
podány jen neúplné a/nebo nepřijatelné nabídky, není zadavatel povinen jednací řízení
s uveřejněním při naplnění zvláštních podmínek uveřejnit a postupuje při zadávání veřejné
zakázky zvláštním postupem, který je popsán zde.
Další možnosti pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním
Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním rovněž
a) ve výjimečných případech, kdy bude s ohledem na povahu předmětu veřejné zakázky nebo
rizika s nimi spojená existovat důvodný předpoklad, že nabídkové ceny, podané uchazeči na
plnění veřejné zakázky, budou navzájem neporovnatelné;
b) jde-li o veřejnou zakázku na služby, pokud povaha služeb neumožňuje zadavateli dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy
stanovenými zákonem pro otevřené řízení nebo užší řízení, a to zejména pokud jde o
stanovení hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného nebo užšího řízen; zejména se bude
jednat o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické,
právní či jiné podobné služby (není však při naplnění zákonných podmínek vyloučeno ani
použití pro jiné veřejné zakázky na služby) – i v těchto případech je veřejný zadavatel povinen dodržet pravidlo, dle kterého nemohou být ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a/nebo technické kvalifikační předpoklady předmětem hodnotících kritérií;
c) jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce, které jsou prováděné výhradně za účelem
výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených
s výzkumem nebo vývojem;
d) jde-li o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2.
Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění
Použití jednacího řízení bez uveřejnění je vázáno vždy na splnění zákonných podmínek v plném rozsahu, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o veřejného, dotovaného či sektorového zadavatele. Možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění je třeba vždy vykládat zužujícím (restriktivním2) způsobem, neboť jednací řízení bez uveřejnění je krajním způsobem zadání veřejné zakázky, pokud není možné veřejnou zakázku objektivně zadat v jiném druhu zadávacího řízení. Důkazní břemeno prokázání splnění podmínek pro použití tohoto druhu zadávacího řízení leží vždy na zadavateli. Splnění zákonem definovaných podmínek musí být vždy objektivní a zadavatel musí být schopen jejich existenci prokázat.
Základní zásady při použití jednacího řízení bez uveřejnění
Pro všechny případy zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění platí, že je nutné, aby zadavatel použití jednacího řízení bez uveřejnění řádně a v dostatečné míře odůvodnil co do oprávněnosti jeho použití (naplnění zákonných předpokladů). Z hlediska transparentnosti zadávacího řízení je vhodné, aby důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění byly podrobně popsány již ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.
Obecné možnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění
bez ohledu na kategorii zadavatele
Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění pokud
1) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebyly
podány žádné nabídky (v případě jiného druhu zadávacího řízení tento postup není možný),
nebo
2) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním byly
podány pouze nevhodné nabídky, tzn. nabídky nerespektující požadavky zadavatele na
předmět plnění veřejné zakázky (za nevhodné nabídky se nepovažují nabídky odporující
obecně zadávacím podmínkám; zadavatel např. požadoval dodávku osobních počítačů a
jediný dodavatel, který podal nabídku, nabídl dodávku telefonních přístrojů, Za nevhodnou
nabídku se například nepovažují nabídky, u nichž uchazeč neprokázal splnění kvalifikačních
předpokladů nebo které nesplňující jiné požadavky na plnění veřejné zakázky – např. lhůtu
plnění;
nebo
3) v předchozím užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné
žádosti o účast v řízení.
Pro možnost zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je tedy třeba při splnění
výše uvedených podmínek současného naplnění následujících podmínek:
a) zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky - podstatnou změnou se rozumí zejména
změna v předmětu plnění, ale může jít i o podstatnou změnu obchodních, platebních nebo
jiných podmínek, za podstatnou se bude vždy požadovat změna, na základě níž dojde
k rozšíření okruhu potenciálních zájemců o veřejnou zakázku, jakož i změna takové
podmínky, která významným způsobem ovlivňuje rozhodování potenciálních zájemců o
veřejnou zakázku, zda se zadávacího řízení zúčastní či nikoli, a
b) zadavatel zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího
otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním – lhůta "bezodkladně"
není zákonem specifikována, nicméně lhůta mezi zrušením předchozího zadávacího řízení a
zahájením jednacího řízení s uveřejněním by zpravidla neměla být delší než několik týdnů.
Splnění podmínky bezodkladnosti bude vždy záležet na konkrétních okolnostech.
4) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, pokud veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze jedním určitým dodavatelem;
Technickými důvody rozumíme případy, kdy objektivně daná technická okolnost
znemožňuje splnění veřejné zakázky jiným dodavatelem. Jedná se například o případy, kdy
součástku nutnou k opravě vyrábí pouze jeden dodavatel nebo použití srovnatelné
součástky od jiného dodavatele by nebylo bezpečné nebo je spojeno s těžko
překonatelnými technickými obtížemi.
Uměleckými důvody si můžeme například rozumět situaci, kdy pouze autor je schopen
zrestaurovat poškozené dílo nebo pouze jeden dodavatel ovládá starou techniku použitou
při zhotovení uměleckého díla.
Pod posledně uvedenou podmínku patří zejména případy ochrany průmyslového či jiného
duševního vlastnictví. Příkladmo se jedná o veřejné zakázky, na jejichž předmět plnění
dopadá ochrana patentu, užitného vzoru, ochranné známky nebo je chráněna autorským
právem;
nebo
5) veřejnou zakázku je nezbytné zadat
- v krajně naléhavém případě, který
- zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a
- z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.
V šechny uvedené podmínky musí být naplněny současně.
Zadání veřejné zakázky v tomto případě není podmíněno vyhlášením krizového stavu podle
zvláštních právních předpisů3, jak tomu bylo dle zákona č. 40/2004 Sb.
Krajně naléhavý případ
Za krajně naléhavý případ tak můžeme považovat situaci vyvolanou živelnou pohromou nebo mimořádnou situaci, která však nedosáhla intenzity potřebné pro vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu. Pokud intenzita mimořádné události nebo
krizové situace odůvodní zavedení krizového řízení, uplatní se výjimka z věcné působnosti
zákona stanovená v § 18 odst. 1 písm. b) zákona.
Situace či událost, z níž vyplývá naléhavost případu, nemusí působit přímo na zadavatele.
Důsledně však musí být mezi důvodem vzniku potřeby zajištění plnění předmětu veřejné
zakázky a situací nebo událostí odůvodňující naléhavost případu příčinná souvislost.
Postup dle tohoto ustanovení zákona přichází v úvahu pouze v případě, že zadavatel
naléhavost případu žádným způsobem nezavinil a nemohl ho ani předvídat nebo se na něj
v dostatečném předstihu připravit. O krajně naléhavý případ se například nejedná, pokud
zadavatel, jakožto osoba, jíž ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vyplývá
povinnost zajistit zimní údržbu chodníků, se svou vlastní nedbalostí dostala (např. pro chyby
zadání veřejné zakázky tuto musela zrušit nebo veřejnou zakázku k zajištění splnění
povinnosti k k údržbě komunikací vůbec nezadala) do situace, že povětrnostní podmínky
vyžadují zahájení zimní údržby, ale provádění zimní údržby není zajištěno. V takovém
případě je zde jistě určitá nouze, resp. naléhavost zajištění údržby chodníků, ovšem tuto
situaci jednoznačně zavinil zadavatel.
Zadavatel může zadat veřejnou zakázkou na dodávky v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže
6) dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, vyjma případů, kdy je
zboží vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem
pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem.
7) jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou
určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu
dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží
odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní
dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní
dodávky; celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné
dodávky, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není
odůvodněno zvláštními okolnostmi (celková doba trvání původní smlouvy včetně jejího
prodloužení dle tohoto ustanovení tedy nesmí přesáhnout dobu tří let).
Základním předpokladem pro použití tohoto ustanovení zákona je "dodatečnost" plnění.
Zadavatel může veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění v uvedeném případě
zadat pouze v případě, že s dodavatelem již dříve uzavřel smlouvu na dodávky a nové
dodávky mají pouze částečně původní dodávky nahradit nebo původní dodávku rozšířit.
Předmětem dodávky tak musí být zásadně jen shodné zboží. Dále musí být splněna
podmínka odlišnosti zboží jiných dodavatelů, co do technických parametrů způsobující
neslučitelnost s původní dodávkou nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a
údržbě.
8) jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách podle zákona č. 229/1992 Sb.,
o komoditních burzách;
9) jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v
likvidaci či vyrovnání, nebo od správce podstaty, vyrovnacího správce nebo správce v
případě dodavatele, na jehož majetek byl prohlášen konkurz nebo vůči němuž je povoleno
vyrovnání či potvrzeno nucené vyrovnání nebo vůči němuž je zavedena nucená správa (vše
je třeba vykládat ve smyslu zvláštních právních předpisů). Při posuzování splnění zvláštní
výhodnosti podmínek je nutné vždy posuzovat daný případ komplexně, o zvláště výhodné
podmínky se nemusí vždy jednat v případě nejnižší ceny při nákupu použité věci,
v konkrétním případě je tedy nutné vzít v úvahu např. poskytnutí záruky, dostupnost
náhradních dílů atd; nebo
10) jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu; veřejný zadavatel je oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízením bez uveřejnění podle tohoto písmene pouze ve
vztahu k podlimitní veřejné zakázce. Obě podmínky, tedy podstatně nižší cena a krátká
doba jejího poskytnutí musejí být splněny současně, v praxi se může jednat o případy
sezónních výprodejů či zaváděcích cen, nabízená cena musí být skutečně v porovnání
s cenami nabízenými v místě a čase ostatními dodavateli významně nižší. O podstatně nižší
cenu se jistě nebude jednat u běžných množstevních slev v řádu několika procent, zadavatel
je povinen vždy zkoumat, zda (a být schopen prokázat) snížení cen bylo skutečně
krátkodobé a nejednalo se o trvalé nebo po delší dobu trvající zlevnění způsobené
příznivými vlivy na trhu S ohledem na možnost zneužívání tohoto institutu ze strany
zadavatelů očekáváme v praxi přísné posuzování naplnění podmínek tohoto ustanovení ze
strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.. Z tohoto důvodu doporučujeme
přistupovat k použití tohoto důvodu pro aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění velmi
obezřetně.
11) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na služby v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže zadávání veřejné zakázky navazuje na ukončenou soutěž o návrh. Má-li být podle rozhodnutí zadavatele na základě vítězného návrhu ze soutěže o návrh s jeho autorem (dodavatelem) uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky na služby podle jeho návrhu, může zadavatel použít pro zadání této veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění.
Bylo-li na základě soutěže o návrh vybráno více dodavatelů, je zadavatel povinen k jednání
v jednacím řízení bez uveřejnění vyzvat všechny účastníky, jejichž návrhy byly v soutěži o návrh
vybrány.
Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění dle výše uvedeného však není možné, pokud se jedná o veřejnou zakázku na dodávku nebo veřejnou zakázku na stavební práce.
Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby
v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže jde o:
12) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu současného naplnění následujících podmínek
•dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, který
•realizoval původní veřejnou zakázku,
•dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky
•odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou
•dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky. Hrozba závažné újmy musí být vždy objektivní a doložitelná. To samé platí o nezbytnosti dodatečných stavebních prací nebo služeb pro dokončení původní zakázky.
•• v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo
•dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky (uvedená podmínka se nevztahuje na sektorového zadavatele);
nebo
13) nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i o nové služby, spočívající ve
stavebních pracích nebo službách téhož či podobného druhu jako v původní veřejné zakázce, a to za předpokladu současného naplnění následujících podmínek
•nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli,
•původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení nebo užším řízení a v případě
•sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním,
•v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat
•veřejnou zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez
•uveřejnění,
•předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce nebo nové služby byla
•zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a
•jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na
•původní veřejnou zakázku.
V případě možnosti pod bodem 12 se jedná převážně o nepředvídatelné vícepráce (vyvolané
v důsledku objektivních okolností), v případě možnosti pod bodem 13 se jedná o využití
opčního práva, které si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách k původní veřejné zakázce.
Bez vyhrazeného opčního práva v předcházejícím zadávacím řízení není možné dle tohoto ustanovení postupovat.
Soutěžní dialog
Soutěžní dialog tak bude využíván v případech, kdy je sice zadavatel schopen identifikovat své potřeby a cíle, nicméně není schopen určit nejlepší cestu k jejich dosažení, tj. ideální způsob řešení k naplnění svých potřeb a cílů; proto bude soutěžní dialog využíván zejména v oblasti složitých projektů (řešení), například v oblasti infrastrukturních, IT či, rozsáhlých investičních projektů atp.