3. Veřejná zakázka

3. Veřejná zakázka podle zákona č. 137/2006 Sb.

POJEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Pojem veřejné zakázky je vymezen v § 7 zákona.

Aby se jednalo o veřejnou zakázku, musí být současně splněny následující podmínky:

1. zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek,

2. zakázka musí zahrnovat prvek úplaty na straně zadavatele (byť i jen potenciální),

Písemná smlouva na realizaci veřejné zakázky

Na realizaci veřejné zakázky je zadavatel povinen s dodavatelem uzavřít smlouvu, která musí mít písemnou formu (a to i tehdy, pokud je výsledkem zadání veřejné zakázky uzavření rámcové smlouvy).

Veřejná zakázka podle § 18 a 19 zákona

Veřejnou zakázkou je i taková zakázka, kterou zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona z důvodu aplikace zákonné výjimky (§ 18 a pro sektorové zadavatele rovněž § 19).

Definice veřejné zakázky

Zákon výslovně nedefinuje, co se rozumí jedinou veřejnou zakázkou.

Zákon pouze zakazuje, aby zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod zákonné finanční limity pro zadávání nadlimitních nebo podlimitních veřejných zakázek.

Zákaz umělého dělení předmětu veřejné zakázky

V praxi někdy dochází k umělému dělení předmětu veřejné zakázky na vícero částí, aby se tak

zadavatel vyhnul povinnosti zakázku zadat v zadávacím řízení, popřípadě aby se vyhnu aplikaci přísnějších požadavků při překročení určitých zákonných limitů. Takové jednání je třeba považovat za obcházení zákona, které může být postiženou peněžitou pokutou ze strany Úřadu.

DRUH VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Veřejné zakázky se podle svého předmětu dělí na:

a) veřejné zakázky na dodávky (§ 8),

b) veřejné zakázky na stavební práce (§ 9) a

c) veřejné zakázky na služby (§ 10).

Veřejná zakázkou na dodávky

Veřejnou zakázkou na dodávky se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci

(zboží) zadavatelem, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo

nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Za veřejnou zakázku na dodávku se rovněž

považuje veřejná zakázky na dodávku energií (tepla, vody, elektřiny, plynu).

Za veřejnou zakázku na dodávky je třeba rovněž považovat veřejnou zakázku, pokud je

předmětem veřejné zakázky vedle samotného pořízení věci (zboží) i poskytnutí služby, přičemž tato služba spočívá v umístění, montáži nebo uvedení takové věci (zboží) do provozu za předpokladu, že poskytnutí služby není základním účelem veřejné zakázky (např. dodávka

tepelného čerpadla spojená s jeho instalací), avšak poskytnutí služby je nezbytné ke splnění

veřejné zakázky na dodávky. Za veřejnou zakázku na dodávky je třeba považovat i veřejnou zakázku na koupi či nájem nemovitostí, avšak pro koupi nebo nájem nemovitostí je možné uplatnit zákonnou výjimku, aproto není zadavatel povinen takovou zakázku zadat v zadávacím řízení.

Veřejná zakázka na stavební práce

Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)provedení stavebních prací týkajících se některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona – pokud je tedy předmětem veřejné zakázky plnění týkající se některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona, bude taková zakázka považována za veřejnou zakázku na stavební práce bez ohledu na skutečnost, jaký výsledek má být stavebními činnostmi dosažen (např. oprava, úprava, údržba či zhotovení nové stavby),

b)provedení stavebních prací dle písm. a) a současně i s nimi související projektová nebo inženýrská činnost – tzn. že tyto služby (projektová a inženýrská činnost mají charakter služby) jsou pro účely určení druhu veřejné zakázky započítávány do předpokládané hodnoty těchto stavebních prací, nebo

c)zhotovení stavby ve smyslu stavebního zákona – v této kategorii veřejných zakázek na stavební práce je klíčové, aby stavba jako celek byla schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci; v opačném případě je nutné zkoumat jednotlivé činnosti a zjistit, jestli spadají do přílohy č. 3 zákona či nikoliv. Tato stavba může být výsledkem stavebních či montážních prací, přičemž do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítají i související projektové a inženýrské služby, pokud jsou současně se zhotovením stavby zadavatelem zadávány. Do předmětu veřejné zakázky na stavební práce též spadají veškeré dodávky a služby nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky, a to jsou-li poskytovány společně se stavebními pracemi.

To v praxi znamená, že veškerá plnění, která by samostatně byla dodávkou či službou, budou při splnění podmínek dle předchozí věty automaticky zahrnuta do předpokládané hodnoty

stavebních prací.

Zadavatel by však neměl v praxi postupovat tak, že učiní předmětem veřejné zakázky na stavební práce kromě samotného zhotovení stavby například i dodávku speciální technologie, která může být objektivně dodána a instalována samostatně. Takovýto postup zadavatele by mohl být považován za netransparentní (a tudíž neákonný), neboť by fakticky omezoval okruh možných účastníků zadávacího řízení na zhotovení stavby na ty, kteří jsou zároveň schopni zajistit i dodávku příslušné technologie. Takový postup může vést k tomu, že zadavateli budou předloženy méně výhodné nabídky, než by mohlo být jinak dosaženo.

Za veřejnou zakázku na stavební práce se považuje rovněž veřejná zakázka, kdy zadavatel

pořizuje určité stavební práce s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které

zadavateli poskytuje jiná osoba.

Veřejná zakázka na služby

Veřejnou zakázkou na služby se rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na

dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. Veřejnou zakázkou na služby je tedy

jakákoliv veřejná zakázka, kterou nelze kvalifikovat jako veřejnou zakázku na dodávky nebo

veřejnou zakázku na stavební práce.

V případě, že předmětem veřejné zakázky je kromě poskytnutí služeb i pořízení dodávky, jedná se o veřejnou zakázku na služby pouze tehdy, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky (zboží) – jedná se o tzv. princip těžiště.

O veřejnou zakázku na dodávku se naopak bude jednat v případě, pokud předmětem veřejné

zakázky je vedle samotného pořízení věci (zboží) i poskytnutí služby, přičemž tato služba spočívá v umístění, montáži nebo uvedení takové věci (zboží) do provozu za předpokladu, že poskytnutí služby není základním účelem veřejné zakázky, avšak poskytnutí služby je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky .

V případě, že předmětem veřejné zakázky je kromě poskytnutí služeb i provedení stavebních

prací, jedná se o veřejnou zakázku na služby pouze tehdy, pokud tyto stavební práce nejsou

základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby (například zadavatel si hodlá zajistit údržbu podzemního kabelového vedení s tím, že k řádné údržbě podzemního kabelového vedení je třeba provést v určitém rozsahu i zemní práce, které mají charakter stavebních prací).

Zákon obsahuje vymezení jednotlivých služeb v příloze č. 1 zákona a v příloze č. 2 zákona,

přičemž příloha č. 2 zahrnuje i jakékoliv jiné služby (viz kategorie č. 27), tedy služby, které nejsou

výslovně v příloze č. 1 zákona ani v příloze č. 2 zákona zmíněné. V případě veřejné zakázky na služby zadavatel předně určí, zda se jedná o služby dle přílohy č. 1 nebo služby dle přílohy č. 2 zákona.

Pokud předmět veřejné zakázky na služby obsahuje jak služby uvedené v příloze č. 1, tak služby uvedené v příloze č. 2, musí zadavatel nejprve stanovit předpokládanou hodnotu služeb, které spadají do přílohy č. 1, a předpokládanou hodnotu služeb, které spadají do přílohy č. 2 zákona.

Pro určení, zda se v takovém případě jedná o veřejnou zakázku na služby dle přílohy č. 1 zákona nebo veřejnou zakázku na služby dle přílohy č. 2 zákona, je rozhodná vyšší předpokládaná hodnota služeb dle přílohy č. 1 zákona nebo služeb dle přílohy č. 2 zákona.

Určení, pod který typ služeb (zda dle přílohy č. 1 nebo č. 2), daná veřejná zakázka na služby

spadá, je důležité z hlediska dalšího postupu zadavatele při zadání veřejné zakázky.V případě, že se jedná o veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. 2 zákona, může i veřejný zadavatel použít bez naplnění dalších podmínek pro zadání veřejné zakázky jednací řízení s uveřejněním.

Z hlediska dalších odlišností v právním režimu služeb spadajících pod přílohu č. 1 a pod přílohu č. 2 lze uvést např. možnost rozhodnout o uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, jde-li o služby uvedené v příloze č. 2 dle § 83 odst. 4, vazbu na předběžné oznámení veřejného zadavatele dle § 86 odst. 2 písm. b), omezenou povinnost zadavatele k uveřejňování nadlimitních veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 2 v Úředním věstníku (§ 146 odst. 1 písm. b).

NADLIMITNÍ A PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Pro účely stanovení, zda se v konkrétním případě bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku,

podlimitní veřejnou zakázku nebo veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba vycházet

z předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 13 a násl.). Stanovení této skutečnosti je důležité

z hlediska dalšího postupu zadavatele podle zákona (zejména z hlediska možnosti použití

určitého druhu zadávacího řízení nebo případně některé zákonné výjimky).

Nadlimitní veřejná zakázka

Finanční limity jsou vymezeny z hlediska druhu veřejné zakázky a rovněž z hlediska určité

kategorie (popřípadě podkategorie) zadavatele.

Za nadlimitní veřejnou zakázku se považuje veřejná zakázka, jejíž předpokládané hodnota (veškeré hodnoty jsou stanoveny vždy bez DPH) dosahuje nejméně finančního limitu

Nadlimitní veřejná zakázka z hlediska druhu veřejné zakázky

1. pro veřejné zakázky na dodávky ve výši

· 4.290.000,- Kč pro zadavatele – Česká republika, státní příspěvková organizace, pro Českou

republiku – Ministerstvo obrany platí tento finanční limit pouze pro zboží vymezené

nařízením vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o

veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou

republikou – Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o

veřejných zakázkách

· 6.607.000,- Kč pro zadavatele – územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u

níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, nebo Česká republika –

Ministerstvo obrany pro zboží, které není vymezeno nařízením vlády č. 304/2006 Sb., o

přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou

měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, na které

se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách.

· 13.215.000,- Kč pro sektorové zadavatele.

2. pro veřejné zakázky na služby ve výši

· 4.290.000,- Kč pro zadavatele – Česká republika, státní příspěvková organizace, nejedná-li se o veřejnou zakázku na služby podle § 12 odst. 3 písm. b) bodu 2 nebo 3,

· 6.607.000,- Kč pro zadavatele:

· územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele

vykonává územní samosprávný celek,

· Česká republika, státní příspěvková organizace pro služby uvedené v příloze č. 1

v kategorii 5, jejichž klasifikace podle přímo použitelného předpisu Evropských

společenství odpovídá referenčním číslům CPC 7524, 7525 a7526, a v kategorii 8,

· Česká republika, státní příspěvková organizace pro služby uvedené v příloze č. 2

zákona,

· dotované zadavatele.

· 13.215.000,- Kč pro sektorové zadavatele.

3. pro veřejné zakázky na stavební práce ve výši 165.288.000,- Kč pro všechny kategorie

zadavatelů; v případě veřejných zakázek na stavební práce platí shodný zákonný limit pro

veřejného, dotovaného i sektorového zadavatele.

Nadlimitní veřejná zakázka z hlediska kategorie zadavatele

1. pro zadavatele – Česká republika

· u veřejné zakázky na dodávky výše 4.290.000,- Kč, pro Českou republiku – Ministerstvo

obrany platí tento finanční limit pouze pro zboží vymezené nařízením vlády č. 304/2006 Sb.,

o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na

českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany,

na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách;

· u veřejné zakázky na služby výše

a) 4.290.000,- Kč, nejedná-li se o veřejnou zakázku na služby podle § 12 odst. 3 písm. b)

bodu 2 nebo 3,

b) 6.607.000,- Kč pro služby uvedené v příloze č. 1 v kategorii 5, jejichž klasifikace podle

přímo použitelného předpisu Evropských společenství odpovídá referenčním číslům CPC

7524, 7525 a7526, a v kategorii 8,

c) 6.607.000,- Kč pro služby uvedené v příloze č. 2 zákona;

· u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

2. pro zadavatele – státní příspěvková organizace

· u veřejné zakázky na dodávky výše 4.290.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na služby výše

a) 4.290.000,- Kč, nejedná-li se o veřejnou zakázku na služby podle § 12 odst. 3 písm. b)

bodu 2 nebo 3,

b) 6.607.000,- Kč pro služby uvedené v příloze č. 1 v kategorii 5, jejichž klasifikace podle

přímo použitelného předpisu Evropských společenství odpovídá referenčním číslům CPC

7524, 7525 a7526, a v kategorii 8,

c) 6.607.000,- Kč pro služby uvedené v příloze č. 2 zákona;

· u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

3. pro zadavatele – územní samosprávný celek

· u veřejné zakázky na dodávky výše 6.607.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na služby výše 6.607.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

4. pro zadavatele – příspěvková organizace

· u veřejné zakázky na dodávky výše 6.607.000,- Kč – jedná se o příspěvkovou organizaci, u

níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, nebo Česká republika –

Ministerstvo obrany pro zboží, které není vymezeno nařízením vlády č.304/2006 Sb., o

přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou

měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, na které

se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách;

· u veřejné zakázky na služby výše 6.607.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

5. pro sektorového zadavatele

· u veřejné zakázky na dodávky výše 13.215.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na služby výše 13.215.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

6. pro dotovaného zadavatele

· u veřejné zakázky na služby výše 13.215.000,- Kč;

· u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

PODLIMITNÍ VEŘEJNÁ ZAKÁZKA

Podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná_hodnota činí

1. v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně

2.000.000,- Kč, avšak nedosahuje předpokládané hodnoty dle § 12 odst. 2 nebo 3 (viz

výše body 1. a 2. u části nadlimitní veřejná zakázka), nebo

2. v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6.000.000,- Kč, avšak nedosahuje

předpokládané hodnoty ve výši 165 288 000,- Kč.

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MALÉHO ROZSAHU

Veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne

1. v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby předpokládané

hodnoty 2.000.000,- Kč,

2. v případě veřejné zakázky na stavební práce předpokládané hodnoty 6.000.000,- Kč.

PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Každý zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. zadavatelem předpokládanou výši peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku, která pro zadavatele vyplývá z plnění veřejné zakázky.

Zadavatel musí tedy při pořizování úplatného plnění vždy předem stanovit, jaký předpokládaný finanční výdaj bude z jeho strany na pořízení požadovaného plnění třeba.

Způsob stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky

Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je zadavatel povinen stanovit následujícím způsobem:

1. na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění -

zadavatel tedy při stanovení předpokládané hodnoty přihlédne jak k údajům a informacím o

zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, který v minulosti pořizoval, ale rovněž

k jiným dostupným údajům a informacím (např. k veřejně přístupným relevantním údajům

a informacím na internetu nebo v odborných publikacích);

2. nemá-li zadavatel k dispozici údaje dle bodu 1, stanoví předpokládanou hodnotu na základě

průzkumu trhu s požadovaným plněním nebo jiným vhodným způsobem, například

formou dotazů na jiného pořizovatele stejného či podobného předmětu plnění v minulosti

nebo formou shromáždění předběžných cenových nabídek dodavatelů pro požadovaný

předmět plnění); zadavatel však vždy přihlédne i k vývoji daného segmentu trhu v čase.

Obsah předpokládané hodnoty veřejné zakázky

(bez ohledu na druh veřejné zakázky)

- v případě rozdělení veřejných zakázek na části

V případě, že veřejná zakázka je rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané

hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí veřejné

zakázky.

Dělení zakázek jako porušení zákona

Zadavatel naopak nesmí rozdělit předmět jedné veřejné zakázky tak, aby tím došlo

ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené pro nadlimitní nebo

podlimitní veřejné zakázky (zpravidla s úmyslem vyhnout se zadávání veřejné zakázky podle

přísnějších zákonných ustanovení). Porušení tohoto pravidla je jedním z nejzávažnějších

porušení zákona;

Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

Zákon obsahuje některé shodné principy pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky bez ohledu na její druh (viz výše) a některá další pravidla, která se liší podle druhu veřejné,zakázky.

Předpokládaná hodnota na dodávky

Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky stanoví zadavatel kromě obecných

pravidel pro stanovení předpokládané hodnoty v závislosti na tom, na jakou dobu je uzavírána

smlouva na realizaci veřejné zakázky. Je-li

a) smlouva uzavíraná na dobu určitou, stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky podle předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky (bez ohledu na délku doby trvání smlouvy). Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky zahrne zadavatel rovněž předpokládanou zůstatkovou cenu (v případě nájmu s právem následné koupě - leasingu);

b) smlouva uzavíraná na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit (např. do doby splnění závazku), stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky podle předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky zahrne zadavatel rovněž

předpokládanou zůstatkovou cenu.

- opakující se nebo trvající dodávky

Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na opakující se nebo trvající dodávky je

1. skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během

předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které zadavatel může

očekávat během následujících 12 měsíců, nebo, pokud nebyly v minulosti dodávky stejného

či podobného druhu pořizovány,

2. součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny

během následujících 12 měsíců.

Takto určený základ pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky zadavatel upraví v závislosti na době, na jakou je smlouva na realizaci veřejné zakázky uzavírána, a to podle pravidel vymezených pod písm. a) a b) výše.

Základ pro stanovení předpokládané hodnoty se tedy vynásobí příslušnou předpokládanou

dobou trvání smlouvy a výsledná hodnota je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky na

dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby

Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na služby kromě obecných pravidel pro stanovení předpokládané hodnoty stejným způsobem jako se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky, s výjimkou zahrnutí předpokládané zůstatkové ceny, která u služeb nepřichází v úvahu.

Zákon nad uvedená pravidla rozeznává v případě veřejných zakázek na služby ještě tři zvláštní způsoby stanovení základu pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby (nikoliv přímo předpokládané hodnoty, kterou je třeba stanovit podle zjištěného základu pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby podle pravidel uvedených výše pro veřejné zakázky na dodávky).

Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě

a) pojišťovacích služeb je výše pojistného, jakož i jakýchkoliv jiných dalších odměn souvisejících s těmito službami,

b) bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další

odměny související s těmito službami,

c) projektové činnosti jsou honoráře, jakož i jakékoliv jiné další platby související se

zpracováním projektové dokumentace.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce

Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na stavební práce dle obecných

pravidel pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Při tomto stanovení bude vycházet zejména ze schváleného rozpočtu stavby (např. oceněného výkazu výměru).

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce musí zadavatel rovněž započítat

a) předpokládanou hodnotu dodávek, jde-li o veřejného zadavatele, nebo

b) předpokládanou hodnotu dodávek i služeb, jde-li o sektorového zadavatele,

avšak v obou případech vždy pouze ty, které jsou nezbytné k provedení konkrétní veřejné

zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí (např. i od jiné osoby či je sám poskytne).

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce zadavatel naopak nesmí zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by (zejména) znamenalo, že

a) by je zadavatel tím, že je začlení do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební

práce, nemusel zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení v souladu se zákonem, ačkoliv

by taková veřejná zakázka měla být podle zákona zadávána, nebo

b) by je zadavatel zadal podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám (v případě jejich začlenění do předpokládaného hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce), ačkoliv podle předpokládané

hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo

c) by je zadavatel zadal podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu(v případě jejich začlenění do předpokládaného hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce), ačkoliv podle

předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby.

Obcházení zákona

V praxi se poměrně často vyskytují případy, kdy zadavatelé za účelem umělého snížení

předpokládané hodnoty veřejné zakázky předmět veřejné zakázky uměle dělí do více zdánlivě

samostatných veřejných zakázek, aby se tak vyhnuli aplikaci přísnějších ustanovení, které zákon předepisuje pro veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou. Takový postup zadavatele je třeba považovat za obcházení zákona.