2. Zadavatel
2. Zadavatel podle zákona č. 137/2006 Sb.
Dělení zadavatelů
Zadavatelé se podle kategorie dělí na
a) veřejného zadavatele,
b) dotovaného zadavatele a
c) sektorového zadavatele.
Sdružení zadavatelů
Za zadavatele je třeba považovat i sdružení zadavatelů nebo jakékoliv jiné spojení zadavatele
s osobou, která není zadavatelem, pokud mají společně zadat veřejnou zakázku (§ 2 odst.
zadavatelé povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž vymezí vzájemná práva a povinnosti
související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení. Pro
uzavření této smlouvy je možné doporučit uzavření smlouvy o sdružení podle §
a) výslovně definovat způsob jednání jménem účastníků sdružení – za sdružení zpravidla bude vystupovat po celou dobu zadávacího řízení pouze jeden účastník, který bude ostatními
účastníky pověřen/zmocněn ke všem jednáním spojených se zadávacím řízením (jednání
jménem sdružení zadavatelů však může být i v jednotlivých úkonech svěřeno různým
účastníkům, nebude to však příliš praktické);
b) vymezit vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením - sdružení zadavatelé musí v písemné smlouvě zejména vymezit způsob spolupráce při zadávání veřejné zakázky, například jakým způsobem budou hradit náklady na realizaci zadávacího řízení, kdo bude odpovídat za činění jednotlivých dílčích kroků v zadávacím řízení, jakým způsobem budou strany komunikovat, zda budou jednotlivé úkony účastníka pověřeného/zmocněného
k jednání jménem sdružení zadavatelů podléhat určitým omezením ze strany ostatních
účastníků, kdo ponese odpovědnost za činění jednotlivých úkonů v rámci zadávacího řízení
atp.
).
Postup sdružení zadavatelů
Sdružení zadavatelů se může sestávat buď pouze z veřejných zadavatelů, pouze z dotovaných
zadavatelů či pouze ze sektorových zadavatelů, nebo i z kombinace různých kategorií zadavatelů.
V takovém případě je třeba určit, podle kterých zákonných ustanovení bude sdružení zadavatelů postupovat:
a) pokud jsou účastníky sdružení pouze sektoroví zadavatelé, postupují dle ustanovení zákona
platných pro sektorové zadavatele;
b) pokud je alespoň jedním z účastníků sdružení veřejný zadavatel (pokud se současně nejedná o sektorového zadavatele a veřejná zakázka nemá být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti tohoto zadavatele) nebo dotovaný zadavatel, postupuje sdružení zadavatelů dle ustanovení zákona platných pro veřejného zadavatele..
Spojení zadavatele s jakoukoliv jinou osobou
Pro účely společného zadání veřejné zakázky se může spojit i zadavatel s jakoukoliv jinou
osobou, která definice pojmu zadavatele nenaplňuje. Takto se může spojit s jinou osobou
("nezadavatelem") jak veřejný zadavatel, tak i dotovaný zadavatel nebo sektorový zadavatel.
S osobou, která není zadavatelem, se však mohou spojit i zadavatelé různých kategorií (např.
veřejný a dotovaný zadavatel se pro účely zadání nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce spojí s osobou, která není zadavatelem).
VEŘEJNÝ ZADAVATEL
Pojem veřejného zadavatele je vymezen v § 2 odst. 2 pod písm. a) až d) zákona.
Stát
Veřejným zadavatelem je Česká republika (stát).
Organizační složky státu
Za veřejného zadavatele podle zákona je třeba považovat jednotlivé organizační složky státu podle zákona o majetku České republiky (ZMČR).
Organizační složky státu jsou vymezeny v § 3 ZMČR.
Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd
České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví
zvláštní právní předpis anebo ZMČR; obdobné postavení jako organizační složka státu má
Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Jménem České republiky činí právní úkony podle ZMČR vedoucí příslušné organizační složky státu, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo ZMČR nestanoví jinak.
Státní příspěvková organizace
Veřejným zadavatelem je dále státní příspěvková organizace. V případě státních příspěvkových organizací se jedná s poukazem na § 51 odst. 2 ZMČR o vnitřní organizační jednotky organizační složky státu.
V případě státních příspěvkových organizací se však nejedná o "nestátní" příspěvkové
organizace, ani o společnosti typu státního podniku dle ZSP.
Územní samosprávný celek
Veřejným zadavatelem je rovněž
· územní samosprávný celek a
· příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
Veřejným zadavatelem je kraj nebo obec jako územní samosprávný celek, nikoliv jeho orgány.
Proto i označení zadavatele při činění právních úkonů v souvislosti s postupem podle zákona
musí být označením obce či kraje, nikoliv některého orgánu obce či kraje (veřejným
zadavatelem není např. zastupitelstvo nebo rada obce nebo krajský úřad).
Příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, je příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Za veřejného zadavatele je rovněž třeba považovat nejen ty subjekty, které jsou výslovně
takto označeny v zákoně, ale v případě České republiky i její organizační složky nebo u
územně samosprávných celků, hlavního města Prahy či statutárních měst například jednotlivé
městské obvody či městské části; možnost tohoto "dělení" totiž vyplývá ze zvláštních
právních předpisů.
Jiná právnická osoba- veřejnoprávní subjekt
Veřejným zadavatelem je též jiná právnická osoba- tzv. veřejnoprávní subjekt.
Veřejnoprávním subjektem, tedy veřejným zadavatelem , nemůže být fyzická
osoba.
Pokud je osoba veřejnoprávním subjektem, zadává všechny veřejné zakázky v režimu
zákona, a to i tehdy, pokud se kvalifikuje jako veřejnoprávní subjekt z jiného důvodu
(například i když je určitá právnická osoba veřejnoprávním subjektem z toho důvodu, že
zajišťuje údržbu zeleně pro územně samosprávný celek, musí v režimu zákona zadávat i
veřejné zakázky na nákup automobilů).
Podmínky pro veřejnoprávní subjekt t
Veřejnoprávním subjektem může být při současném naplnění dvou základních podmínek
zákona jakákoliv právnická osoba.
První podmínka
První podmínkou je skutečnost, že právnická osoba byla založena nebo zřízena za účelem
uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
Pro naplnění prvé podmínky však rovněž postačí, pokud právnická osoba uspokojuje potřeby
veřejného zájmu v době pořizování plnění, které je veřejnou zakázkou. Za potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu je třeba podle komunitárního právapovažovat potřeby, které z důvodů spojených s obecným zájmem se rozhodne stát uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním hodlá ponechat rozhodující vliv; za takové potřeby lze považovat například potřeby uspokojované v oblasti nakládání s odpady či v oblasti ochrany živnostního prostředí – typicky se bude jednat o činnosti, které jsou svěřeny
územním samosprávným celkům zvláštními zákony do jejich samostatné působnosti
· jsou uspokojovány jinak než obecnou dostupností zboží a služeb na trhu.
Druhá podmínka
Druhou podmínkou je skutečnost, že právnická osoba je financována z více než 50% státem nebo jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána podle ustanovení § 66a zákona č, 514/1991 Sb. (obchodní zákoník) v platném znění.
DOTOVANÝ ZADAVATEL
Dotovaným zadavatelem se při naplnění zákonným podmínek může stát jakákoliv právnická
nebo fyzická osoba.
Předpoklady pro dotovaného zadavatele
Předpokladem pro to, aby se osoba stala dotovaným zadavatelem, je naplnění následujících základních podmínek:
1) veřejná zakázka je z více než 50% hrazena (financována) z peněžních prostředků veřejným
zadavatelem,
2) jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku,
3) nadlimitní veřejná zakázka se týká zákonem definovaných stavebních prací nebo služeb
(dotovaným zadavatelem nemůže být osoba, která pořizuje plnění, které má charakter veřejné
zakázky na dodávky).
SEKTOROVÝ ZADAVATEL
Sektorovým zadavatelem je osoba, která vykonává některou z relevantních činností a současně
1. tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo
2. veřejný zadavatel nad ní může přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.
Aby byla osoba považována za sektorového zadavatele, musí kromě samotného výkonu
relevantní činnosti tuto činnost vykonávat na základě zvláštního či výhradního práva nebo být
pod přímým či nepřímým dominantním vlivem veřejného zadavatele, popřípadě veřejný zadavatel musí mít schopnost (právní či faktickou) tento dominantní vliv nad takovou osobou vykonávat, a to ať již přímo nebo nepřímo (například prostřednictvím jiné osoby).