Orgány státní moci - dle ústavy

Státní správa - pojem

Státní správa je správa, kterou vykonává svými orgány (správními úřady) stát. Rozhodnutí, popř. jiné správní akty vydané těmito orgány jsou vydávány jménem státu.

Samospráva - pojem
Samosprávou se naproti tomu rozumí správa vykonávaná veřejnoprávními korporacemi, jimiž jsou obce nebo kraje, jde-li o samosprávu místní, popř. tzv. profesní komory (advokátní, lékařská apod.) jde-li o samosprávu profesní (zájmovou). Rozhodnutí, popř. další akty vydané těmito orgány nejsou vydávány jménem státu, nýbrž jménem uvedených samostatných složek.

MOC ZÁKONODÁRNÁ

Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.
Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího podání.

MOC VÝKONNÁ

Prezident republiky

Prezident je hlavou státu.
Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor.

Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

Vláda

Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Ministerstva

Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Státní zastupitelství

zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.
Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.

MOC SOUDNÍ

Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.

Ústavní soud

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Ústavní soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,

b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,

c) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,

d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,

e) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora,

f) o pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25,

g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2,

h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66,

i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,

j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,

k) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu,

l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí,

m) o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení.

Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud

a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem,

b) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.